I want to do with you what spring does with the cherry trees.
- Pablo Neruda

If I ruled the world...

27. srpna 2013 v 19:50 | Kamm Flower |  I'm talking nonsense.
...every day would be the first day of spring. Ach jo. Já vím, že vy všichni milujete melancholické nálady spojené s podzimem a barevným listím, ovšem já moc ne. Ale to vy už asi víte, píšu to každý rok. Ach jo, červené jeřabiny. To je prostě září, škola. Z obou semestrů ten horší, protože je brzo tma. A zase zima! Vždyť teprve roztál sníh! A něměla už bych náhodou nakupovat vánoční dárky?


A připomenutí, že jsem přes prázdniny dělala naprosté *doplňtesi*. Dokonce i do pošahaného Okay elektra dělali pohovor na uklízečku, který byl mimochodem někdy na začátku června, kdy jsem měla ještě zkoušku, takže i moje jediná naděje na práci padla, huh. A jooo, vůbec nemluvím o tom, že jsem neudělala k bakalářce ani ňo. Já jsem totiž furt nepřišla na to, jakou sbírkou básní (a jestli vůbec sbírkou básní) se budu zabývat a jak ji poté ilustrovat. A jestliže jsem teda něco nakreslila, tak je to absolutně nepoužitelné i do portfolia, na kterém bych měla pracovat, jestli se chci dostat na magisterské. A když si prohlédnu seznam předmětů, tak mě teda současná česká syntax či jyzyková analýza textu fakt vůbec nevzrušují. A prostorové vytváření má pokračování, to je v hajzlu.

Shrňme si, co podstatného se mi přihodilo o prázdninách. Ostříhala jsem se na krátko a hrozně mě to baví. Máme s mamkou roztomilou červenou Kiu Rio, kterou se prozatím bojím řídit, jelikož po řidičáku jsem řídila asi tak rok a pak necelé dva roky nějak vůbec, takže mám pocit, že je cesta hrozně úzká, že je auto hrozně citlivé, že všechna ostatní auta čekají, až udělám nějaký fail, a že absolutně nestíhám pouštět spojku, dávat plyn, zařadit dvojku, bliknout při výjezdu z kruháče, pozorovat zrcátka, zařadit trojku, sledovat chodce na přechodu, zařadit dvojku, pozorovat zrcátka, bliknout a bleblebleble. Mám toho plné ruky úplně! Ale na parkovišti (i s auty) jsem mistr světa, parkuji skvěle jako za starých časů, couvám napoprvé, takže aspoň něco, proto musíme zatím jedzit všude s mamkou obě, jelikož ona to umí v provozu, ale neumí zase parkovat a já jo. Nesmějte se. Smějící se Do zimy se obě musíme naučit obojí. Nejdál za celé prázdniny jsem byla na jižní Moravě, která se s mými nejmilejšími gympláckými spolužáky letos neměla vůbec uskutečnit, ale nakonec se tak nějak stalo, proto jsme jeli v ušmudlaném počtu šesti lidí (jindy nás jede i tak 15) a proto jsme skončili ve stanech a proto jsme jeli jen na tři dny. Ale bylo to fajn a milé, že se tradice udržela. A voda letos nesmrděla jako tzv. zku**ysyn jako jiná léta a nikdy jsme nezažili tolik číšníků nepříjemných jak prdel jako letos tam a pokusy o co nejvíc hipstří fotky na instagram a pijeme jen redlejbl (ještě lze šmagler nebo grentska) a dusné křížovkářské a soutěživé prostředí a noční pískání na trávu na nudapláži (jako vloni!) a první Pasohlávky na kterých bylo víc mužů než žen, haha! Jinak jsem za prázdniny viděla spoustu seriálů, přečetla knihy, které nemají nic společného s mým studiem a povinnou četbou, vypila strašného piva (a také panáků), stihla pobýt se všemi nejmilejšími kamarády, se kterými se přes rok vidíme málo, zjistila, že Jamie Cullum je super muzikant, zavařila spoustu ovoce a zeleniny a poctivě sbírala plody do kvasu na vypálení a uvědomila si, kolik je na humanartu oproti mně vysoce kvalitních umělců a tak.


A ještě pořád nikde nebydlíme, takže možná skončíme v Lužánkách ve stanu. Ve středu a čtvrtek jedem na nějaké prohlídky bytů, tak snad něco vyberem. Mimoto budu jediná žena bydlící s 3 muži. A to jich mělo být nejdřív 5. Ale nebojte se, s jedním chodím a ostatní jsou jako mí bratři, takže si to pěkně schytají, když bude na podlaze něco, co na ní být nemá. A budu je moct seřvat a budu k nim moct být upřímná, což mnohdy u spolubydlících-žen nelze, protože přece nechcete započít třetí světovou válku. Jo a taky jsou to všechno hudebníci, takže mi budou hrát na dobrou noc ukolébavky (basa+kytara+kytara), nezáviďte moc. Minule to byla zpěvačka-herečka a to nebylo úplně ončo.

A víte co? Nebudu bydlet s Kodry. Koho teď budu krmit pařížskýma dortama z domu, i když měla, bobánek, bezlepkovou dietu? A s kým si budu kupovat víno napůl na svařák? A kdo se mi bude chodit ukazovat v nejrůznějších modelech? A komu budu rozchozovat lodičky? A kdo se bude připitoměle smát za zdí? A kdo bude za zdí zpívat Adele a Rytmuse a Johna Butlera? A na koho budou za zdí padat lustry a velká plátna ze skříně? A kdo si bude vařit smrduté bezlepkové těstoviny? A komu budu půjčovat boty a punčochy a svetry, když si prostě zaboha "nebude mít co obléct"? A hlavně, od koho budu sakra opisovat domácí úkoly, když budu mít nějaký debilní předmět, který je třeba bude vyžadovat?!! Smějící se

Ono to bydlení v bytě v 6. patře panelového domu na nejvýše postaveném sídlišti města Brna nebylo až tak špatné. Budu mít i spoustu fajn vzpomínek. Jak nám pod okny jezdily trolejbusy jako rozkošné krabičky s tykadlama. Jak tam byl božský klid a obchůdek s pivními speciály. Jak jsem si po cestě do školy stihla přeložit pořádný kus staroslověnského textu. Ale co, někteří z nás odešli do jiného bytu nebo i do jiného města. A stejně to bylo daleko. A zatraceně se nám to začalo rozpadat pod rukama. Když jsem se zabouchla na záchodě (a měla jsem jet na zápočet, haha), když nám upadly dvířka od prastaré trouby, když nám padala police s hrnci, když byl pořád ucpaný dřez, protože k nám snad tekl bordel z jiných pater nebo co, když k nám pokaždé spížovou šachtou doputovali cizí moli a my se jich nemohli zbavit. Ách, zlaté časy. Smějící se

Ale na Brno jako takové se asi těším. Na kouzelné úterky (i jiné dny), na bicmanování v Řečkovicích, na kulturu (jo, fakt se těším, až si zajdu na nějakou výstavu), na kebap (z nádraží nebo tam od Flédy), na kombinaci kulajdy a likérové špičky z kampusu (když nevím, jestli mám hlad a co si dát), na hlas té šalinové ženy, na školní kafe z automatu a párek v rohlíku z Krmítka, co už se nejmenuje Krmítko, na basu Svijanského Máze vedle ledničky a na spoustu dalších věcí, ne které si teď nevzpomenu.

A jo, Brno jsou pro mě tak trochu Bradavice. Myslím, že jsem to říkala už loni. Hogwarts will always be there to welcome you home.

A co vaše prázniny? Určitě jste toho zažili hrozně moc a byli někde hrozně daleko nebo si aspoň vydělali kupu peněz, to jenom já jsem to letos tak hrozně proválela.

Užívejte ještě zbytky prázdnin. Zejména vy, kteří jdete do školy 2. nebo vy, kterým začíná semestr už 16. stejně jako mně (!!!), i když ostatním školám začíná až 23.! Tssss!

Kamm
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Jenny Jenny | Web | 28. srpna 2013 v 18:24 | Reagovat

Ano, ano, ano! Předevčírem večer chcalo a měla jsem totálně podzimní náladu a fuj a ble! V podzimním semestru ve druháku jsem zjistila, že nenávidím podzimní semestry... smutné :D
Jsem ráda, že jsme VŠICHNI dělali kulové... A nečetli povinnou četbu... A nenapsali bakalářku, jak jsme si původně naivně plánovali, že, Jano :D
Já rovně jezdím skvěle. Ale jenom rovně. Jak mám couvat nebo parkovat, nelze. S couváním se snažím, ale parkovat odmítám :D
Plody do kvasu jsem sbírala taky, tsssss, už 16., za pár dní už se zveřejňuje rozvrh, to je hnus :D
Ale tak jak jsi to tak hezky sepsala, musím uznat, že se do Brna těším. Do toho neprázdninového (protože teď sjem tam jen s Ká a holkama z práce a všude je pusto a nikdo známý a pff :D ) .. Kromě toho, je třeba to brát z lepší stránky - podzimní semestr? To potřebuju nové gatě... a podzimní boty a kozačky a šááály a šááátky a hmmm, možná něco návleků a hamty hamty :D

2 sarush ef sarush ef | Web | 29. srpna 2013 v 16:47 | Reagovat

Co bych dala za to, kdyby mi škola začínala až šesnástýho :(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama