I want to do with you what spring does with the cherry trees.
- Pablo Neruda

Září 2010

Don't charge me for the crime!

27. září 2010 v 15:51 | Kamm Flower |  I'm talking nonsense.
Ach jo, co je to za počasí?

Já mám ráda déšť, vy víte, že jo. Letní déšť, teplý déšť. Nebo bouřku po horkém letním dni. Ale co je to tam venku za kentus?!

Ano! Máte pravdu, to je přesně ten důvod, proč nemám ráda podzim. Protože je mokrý, slizký, chladný, sychravý, tmavý, lezavý, větrný a prostě celý nemožný. Odporný, hnusný. Nerada o něčem o říkám, že to nesnáším, ale myslím, že o podzimu bych to říct mohla.

Jako dítě jsem aspoň sbírala barevné listí a lepila z něho koláže, taky jeřabiny, které jsem navlíkala jako korálky, s taťkou pouštěla draka a pobíhala po zahradě v gumákách. Teď nemám na koláže ani jeřabiny čas, draka nemám a pochybuju, že by ho se mnou chtěl i tak někdo pouštět (i když?) a gumáky mívám jen při každojarních povodních.

Ach jooo. Nesnáším mokro. Nesnáším, jak mám vlhké vlasy a vlní se mi i v gumičce. Jak mám studený a červený nos a vypadám jak hňup. Jak mám v converskách mokré nohy a musím je vyměnit za kanady. Jak řidiči nedbají na nějakou defenzivní jízdu a jezdí hovada agresivně i v kalužích a stříkají na lidi na chodnících a vůbec je neštve, že mě celou zlijou!

Jak musím mít vlněný svetr, aby mi nebyla zima, ale kouše mě do krku. Ten svetr.


No regrets, just love

19. září 2010 v 22:57 | Kamm Flower |  I'm talking nonsense.
Víte, co mě úplně nejvíc štve?

Že si celý den říkám, že večer napíšu článek, a co všechno v něm nebude, napadají mě skvělé věci, o kterých bych chtěla něco napsat, a pak si k tomu sednu a nic z toho už si nepamatuju. Nevím, asi bych si to měla během dne někam znamenat. Často je mi docela líto, že už nevím, co jsem to vlastně chtěla.


Vezmem ťa tam, kde milovanie nieje hriech.

13. září 2010 v 16:56 | Kamm Flower |  I'm talking nonsense.
Ani vám nevím.

Dneska bylo venku přenádherně. Máš přenádhernou kresbu.

A výjimečně se mám docela dobře. Asi už tak od soboty. Je doma, ha. Nevím, už prostě takový ten pocit, že se mu nic nemůže stát, nemůže ho propíchnout mečoun, odbouchnout muslim v MHD nebo nehrozí pád letadla.

Sobotní ráno s mamkou basákovitou v autě bylo skvělé. Nad míru mého očekávání. Dvě a půl hodiny do Vídně utekly jako voda. S tempomatem a její hudbou.


I don't catch to drive even my life... and what about a car?

6. září 2010 v 21:41 | Kamm Flower |  I'm talking nonsense.
Ach jo, už zas nestíhám. Fakt mě to nebaví. Mým životním snem není stát se popovou hvězdou ani úspěšným vědcem, přeji si povolání, ve kterém bych nemusela spěchat, netlačily mě žádné zrádné termíny a sama si určovala pracovní dobu. Vážně mi to nedělá dobře.


Share your thoughts with me

5. září 2010 v 12:03 | Kamm Flower |  I'm talking nonsense.
Transformuji svoji mysl na školu a učení, alespoň se pokusím. Haha.

Včera jsem měla první seminář ze ZSV a zatím to nebylo vůbec špatné. Teda, trochu mě zděsil seminárkou, ale musela jsem počítat s tím, že nějaká bude.


I'm scared you'll forget about me.

2. září 2010 v 21:13 | Kamm Flower |  I'm talking nonsense.
Ten titulek je hrozný. Zní to děsně pesimisticky, jo. Kousek Mayerova songu. A vůbec to takové není. Jenom prostě... !

Já nevím, když jsme byli odloučení na 10 dní minule, bylo to normální. A teď je pryč jenom jeden den a už prostě... !

A vy si to ani vlastně nemáte co číst! Hej! Je to můj deník, nemusí vás to zajímat a běžte prostě pryč. Já se tu chci vypsat. Nehodlám psát na fcb jak mi hlozně chybí můj bobisheeek a jak to bez něho nemůžu vydlžinkat a jak se mocinky moc lovískujem a prostě ze sebe nebudu dělat chudinku před milionem lidí, které mám v přátelích a ani mými přáteli nejsou. Takže si budu psát sem, jak je mi z toho všeho divně a vy si to nebudete číst. Naivní představa. Hrrr si to všichni přečíst! No láčes.


Back to the damn sagittary hole

1. září 2010 v 13:05 | Kamm Flower |  I'm talking nonsense.
To je otrava ta škola. Já nechci maturovat, prosím.
Prosím, prosím, prosím.

A nechci jít na výšku. A nechci dělat přijímačky. A nechci žádnou maturitu nanečisto. A nechci dělat druhou podělanou maturu až v červnu. WTF?!

A chci ještě prázdniny. A ať neprší. A ať není už zas podzim.

A prostě... grr!

Přehnala jsem to s angličtinou. Jo, 8 hodin za týden je moc, vážně. A milion hodin ZSV.

Ale už nikdy v životě žádná fyzika ani chemie! Jo ho hooo! A žádné podělané laborky a žádné dementní protokoly, na které jsem si vzpomněla ve 2 v noci, když už jsem se chystala spát! A nemáme žádnou nultou hodinu!

Možná by ten rok nebyl tak děsný, kdyby nebyl poslední. Poslední Kotyho přivítání zpět ve škole, poslední studentský průkaz, poslední 1.září na gymplu. Ach jo. Nebo spíš, ach ne.